Katka Bartova

Tak se mi vdala první blízká kamarádka… A byla to náramná veselka! Novomanželé Zuzana a Boris Zahradníčkovi uspořádali velkolepou hostinu a o afterparty na břehu řeky Sázavy ani není třeba se nějak obšírněji rozepisovat. Kdo si jí nenechal ujít ví, že taková akce se prostě musí prožít (proto taky nemám ve svém fotoarchivu jediný snímek přibližující tamní atmosféru). Ale teď začněme pěkně od začátku…
Píše se 21. září léta páně 2006 a nevěsta se chystá na svůj velký Den. Do domu v Komořanech se sjíždějí svatební hosté, načínají se první lahve s opojnou tekutinou, zdobí se vozy, stoly i psi. Hektika svatebního rána jak vystřižená z emerickýho filmu s novomanželskou tématikou. V okamžik, kdy je slunce na obloze posazeno přímo v nadhlavníku, se všichni odebírají na Zbraslav. Tam se uskuteční onen akt manželského slibu, svatebčané uroní nějakou tu slzu, nově sezdaný pár přijme gratulace a tak dále a tak dále. Jelikož Zuzka myslí na své svobodné kamarádky a sestru, nechala uvázat zváštní puget pro nás nezadané, popřípadě zasnoubené. Vítezkou klání o budoucí nevěstu se stala Vlasta se svým bezkonkurenčním grifem zkušené ragbyové hráčky. V nestřeženém momentu se vynořila zpoza vymezeného území a v krkolomném výskoku zachytila hozenou květenu ještě před tím, než stihla dopadnout do Terezčiny náruče. A pak už se jenom pilo, hodovalo a veselilo. Z technických důvodů přenechávám snímky ze zahradní hostiny do dalšího příspěvku a pokud chcete z obřadu vidět víc, podívejte se přímo na “Svatební album Zuzky a Borise”.